Horácký folklorní soubor Pramínek Jihlava

Kapky deště padají z černých mraků na celý tábor. Vydatný déšť byla první věc, co mnozí tohoto dne uslyšeli, ti co ne, tak slyšeli nějakého z vedoucích, co je vybízel k uklizení věcí z balkónů. Z těch všech částí mého táborového vyprávění jistě víte, že tady máme tvrdou rutinu – budíček, nástup, rozcvička… To ale […]

Po dni odpočinku jsme byli vzbuzeni do dalšího pracovního dne. Když stisknete „Ctrl + H“ vyjede Vám historie vašeho prohlížeče. Toho teď využijte a připomeňte si, jak vypadá naše standardní ráno. Teď už se budeme věnovat jen zajímavějším věcem, než jsou nástupy a jídla dne. S nelibostí jsme všichni (vyjímaje dětí) zjistili, že nám už […]

Představte si situaci: Několik dní ustavičně pracujte i v letních vedrech. Musíte vstávat v brzkých ranních hodinách. Jste stále v cizím prostředí. A teď vám někdo oznámí, že máte nařízené volno. To se člověku hned uleví, což? Pro nás volný den znamená jedinou šanci na mírný odpočinek, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Už […]

Vstávají vaše děti brzy? Podle mého asi zřejmě ano, protože je tu už celá řada případů, kdy vstávají dřív než instruktoři. Dřív než já a ostatní táborníci. Dřív než je budíček. Musím uznat, že nám všem ubývají síly, potřebujeme spát déle, ale oni vstávají stále brzo. Jsem zvědav, co se s tím udělá. První nástup […]

Zajímalo by mě, jaký budík máte. Nám tady pískají. Včera jsem to aspoň slyšel (jen jsem nezjistil, kdo to byl), ale dnes mě naštěstí vzbudil rachot spolubydlících. Díky nim jsem nezískal svůj první černý bod. Vysvětloval jsem vám už vůbec způsob hodnocení našich aktivit? Pokud ano, následující pasáž přeskočte, pokud ne, tak si ji poctivě […]

„Píííísk! Budíček!“ Tak takhle nás někdo z vedoucích (popravdě nevím kdo, zaspal jsem to) probudil do neděle – v normálním světě nepracovního – pro nás prvního pracovního dne. Bylo to v sedm hodin ráno, v době, kdy většina z nás o prázdninách nemá ani představu, že tato hodina existuje. Měli jsme jen pár minut na to, abychom se dostavili na […]

Je 29. července kolem osmé hodiny ranní a začínají se sjíždět první natěšení táborníci v doprovodu svých rodičů, sourozenců a možná i dalších členů rodiny. Rodiče odevzdávají potřebné formuláře našemu vedoucímu Staníkovi. Jelikož v pokynech bylo napsáno, že sraz se uskuteční mezi 8. a 9. hodinou, tak se stále trousí další a další děti. Před […]

Historie tohoto víkendového výletu se začala psát už během ledna, kdy o naší skřipácké muzice řekl Medvěd svému bratranci v Německu. Jeho bratranec Hans má něco společného se spolkem Iglauer Singkrais. S Hansem a německým skřipákem Haraldem jsme si vyměnili ještě pár mailů a najednou bylo na světě pozvání na jejich každoroční víkendové setkání v německém městečku Neckarzimmern. […]

Sobota, přišlo nevyhnutelné. Stejně jako všechno ostatní, i náš tábor musí někdy skončit. Sice není rozcvička, ale i tak je budíček lehce před sedmou. To aby si všichni ještě před snídaní stihli dobalit poslední věci. Začátek mého dne se od ostatních trochu lišil, musel jsem dojet do Třebíče vyzvednout chorvatský autobus, abych ho navedl na Jalovec. […]

Pátek. Předposlední den tábora. Už večer jsme všem připomínali, že v sobotu odjíždíme, takže je během dneška potřeba zabalit nejen svoje věci, ale i všechny rekvizity, pomůcky, ruční práce, přebytečné kroje… Po snídani dojeli Pavel a Pavel zbourat stan a taky odvézt nepotřebné věci. Během dopoledne ještě proběhlo pár nácviků na vystoupení, ale jen silně odlehčená […]