Horácký folklorní soubor Pramínek Jihlava

Tak se nám zase blížily Vánoce, a to pro nás znamenalo veliké přípravy tradičního vánočního vystoupení. Letos jsme v sobotu, 11. 12. 2010, s naším vystoupením vyrazili i do terénu, a během jednoho dne jsme vystřídali dvě jeviště – jedno ve Světlé a druhé v Růžené.

Ve Světlé jsme vystupovali již několikrát, takže proběhla rychlá prostorová zkouška a ve dvě hodiny mohlo vystoupení vypuknout.

Na začátku programu jsem se na jevišti objevila já s Kájou Veselým v civilu, že jako jdeme sáňkovat a jak jsme se dohadovali, kdo pojede první, tak jsme sněhovou koulí trefili babičku Lenku Boudnou, která šla kolem. Dali jsme se s ní do řeči a ona nám začala vyprávět, jak to dřív chodilo o Vánocích. Povídala nám, jak se malí koledníci scházeli na návsi, kde se domlouvali, kam půjdou prvně a co budou říkat. Jak se na ně ve světnici pečlivě připravovali a za odměnu jim dali něco na zub. Povídala, jak děvčata štědrovečerním čarováním lákala chlapce taky na nějakou tu koledu, až jsme se dostali k cestě do Betléma, kterou nám zahájil tanec Šla Maria, kde tančil anděl s Marií a Josefem. Následovala Hra s jesličkami, aby se zase děti trochu předvedly a přes pár dalších koled a řemeslnické tance jsme se dobrali až do Betléma a mohli jsme se poklonit Ježíškovi. Rozloučili jsme se tradiční koledou Zpívám, zpívám a nás čekal už jen rychlý přesun do Růžené.

Tam vystoupení začalo chvilku po páté hodině. Jen jsme tam trochu bojovali s prostorem. Protože bylo jeviště příliš malé a nebylo možné se dostat do šatny k převlekům, museli jsme improvizovat a celé vystoupení přesunout do vstupních dveří do sálu. Místa o moc víc nebylo, a proto se nám také stalo, že během vystoupení někdo zavadil nohou o kulisy a ty se sesunuly k zemi. Ale myslím si, že i tak mělo naše vystoupení úspěch a odměnili nás krásným potleskem a i nějaké koledy si zazpívali s námi.

Lenka Prägerová