Horácký folklorní soubor Pramínek Jihlava

A už to zase začíná! Posunuli nám budíček na 6,45 a nástup na ranní rozcvičku již v 7,00, protože jsme všichni hrozně šikovní a vše zvládáme rychleji, než by si kapitáni představovali. Po spočítání všech námořníků jsme se rozdělili na rozcvičku. Trošku nás překvapilo, že nesvítilo sluníčko stejně jako předchozí dny, bylo schované pod mrakem, ale dusno zůstalo stejné.

Chvilku před půl 8 došli na taneční rozcvičku všichni tanečníci k prvnímu družstvu, které se rozcvičovalo u mola, abychom si společně přezpívali a zatančili Horácká kola. Tedy alespoň takovou informaci dostalo naše námořnictvo. Z nějakého důvodu zde totiž tento den musel proběhnou prastarý námořnický rituál – do moře měl být vhozen jeden člen posádky, kapitáni se rozhodli, že to bude ten, který tento den oslavil 18té narozeniny! Ano byl to náš Ráďa. Celý mokrý si vyposlech píseň plnou štěstí a zdraví a šel se sušit.

Po netradiční rozcvičce byla tradiční snídaně. Dostali jsme „chleboveku“, ale tentokrát obalenou ve vajíčku a k tomu čerstvou zeleninu. Po snídani jsme se odebrali uklidit kajuty. Opět bylo přiřazeno prasátko a také sluníčko za útulný pokojíček. Následovalo první zaměstnání dne. Znovu se celá posádka rozdělila a někdo se přesunul opět do školy.

Po náročných aktivitách jsme se šli vykoupat do krásně studeného moře. Bylo to pro nás skutečně překvapení, ale voda nebyla úplně akorát. Po dlouhém plavání byl hodinový klid, při kterém si někdo dokončoval své ruční práce. Začalo nám kručet v břiše, konečně byl čas oběda. Měli jsme domácí vývar a brambory se sekanou. S plným bříškem jsme se naučili novou píseň dne a zopakovali si tu včerejší. Poté jsme se opět pustili do výrobků z ručních prací.

Po hodince jsme se opět postavili do tří zástupů, protože byl nástup na další zaměstnání. Přesunuli jsme se do školy a mohli jsme se začít potit… teda ještě víc.. Nedočkavě jsme sledovali hodiny, aby už přišel ten moment, kdy instruktoři zavelí, že vyrazíme k bazénu.. tedy vlastně k moři, ještě jsme si nezvykli. Jelikož byl celý den opravdu pod mrakem, tak do vody vyrazilo jen pár odvážlivců. Ovšem ani zbytek nezůstal úplně na suchu, protože začalo pršet.. a pršelo asi 4 minuty!

Vyhládlo nám, tak nastal čas vyrazit do jídelny. Samozřejmě, až se tedy osušíme, a ano, obejdeme to okolo budovy, abychom zase nedostali vynadáno za ťápoty. K večeři jsme měli plátek masa s brrrr kaší. Začínáme si myslet, že tento tábor se nese ve znamení brambory, ale to nám vůbec nevadí, protože máme takový výdej energie, že sníme, co nám na talíř přistane. Po jídle jsme měli pár chvil, aby nám slehlo a asi v 19.00 jsme měli nástup na nácviky. Dnes jsme rozjeli nácviky Pletení věnců, pokračovali jsme s Řezníky, některá děvčata si k tancování vzala Košťata a jiná děvčata šla nacvičovat Skočnou, se kterou vystupuje chorvatská Holubička. Ve 20.30h jsme se všichni společně sešli v jídelně, kde jsme měli povídání o krojích, které měla pro všechny účastníky připravené Željka. Někteří účastníci si pečlivě zapisovali a kladli dotazy, jiní si zřejmě přednášku vykreslovali přes zavřená oční víčka. Na konci jsme za příjemné povídání poděkovali potleskem a jelikož se přiblížil čas večerky, tak jsme šli čistit zuby a celkově chystat do pelíšku.