Horácký folklorní soubor Pramínek Jihlava

Vstávání do prvního pracovního dne nám sice dnes ráno nezpříjemnilo sluníčko, ale teplé počasí bylo příjemné. Rozcvičku pro první až třetí družstvo si vzali na starost Zbýša, Worši a Verča, čtvrté a páté družstvo po ránu protáhla LePra a pan Brtník, ke kterým se (i přes LePřino vzdorování) přicmrndli táborníci Ráďa a Vašek.

Po ranním fyzickém vypětí se všichni nedočkavě začali sbíhat na vydatnou snídani v podobě rybí pomazánky a rohlíku. Při prvním zaměstnání nás navštívil děšť, který se držel po zbytek dne. Jako správní táborníci jsme měli záložní plán pro zaměstnání, které měly probíhat venku, a tak nám špatné počasí nijak nezhoršilo náladu. Na druhé zaměstnání se přidala do učitelského týmu i naše další vedoucí Jula. Její nadšení vykouzlilo úsměv na tváři nejen polovině táborníků a vedoucích, ale i počasí se rozhodlo umoudřit a i déšť na chvíli zmírnil svoji intenzitu.

Lahodné pečené kuře s rýží, které si hladové děti (i vedoucí) odnášeli na talíři ke stolům, dodalo sílu na následné ruční práce a nácviky na vystoupení. Ručních prací máme letos na výběr opravdu spoustu, táborníci se odvážně chopili pletení šály na rámu, drátkování, háčkování nebo vyšívání. Nejmenší se, již tradičně, ujali stavby hmatového chodníčku. Detaily z nácviků nebudeme prozrazovat dopředu s nadějí, že Vás, naše milé čtenáře a diváky, uvidíme a snad i překvapíme na vystoupení na konci tábora.

Před třetím zaměstnáním tohoto dne na nás na stole čekalo pečivo s výbornou paštikovou pomazánkou. Poslední zaměstnání uteklo jako voda a studentský řízek s bramborem, jakožto poslední jídlo dne, nás zasytilo před hrou. Ke gothaji v těstíčku byla servírovaná i zeleninová obloha, která
perfektně vyvážila celou večeři a ne málu z nás udělala velikou radost.

Před celotáborovou hrou nás ještě navštívila dešťová sprcha, nebyla ale vůbec na škodu, naopak všem zlepšila náladu trojitá duha následující po dešti. Ano, čtete správně, konečně se dostáváme ke zprávě o celotáborové hře. Vysvětlování pravidel dnešní výpravy se ujal profesor Zbyschfer Wassermann. První večer byl celý o Kameni mudrců. Týmy musely uspat Chloupka, složit písmenkový hlavolam, prolézt ďáblovým osidlem, odemknout bránu, najít Kámen mudrců a následně ho vynést ven z podzemí. No povím Vám, tuto hru náročnou na fyzickou i psychickou stránku člověka jsem jim nezáviděla, na druhou stranu bylo ve vzduchu při západu slunce cítit posílení týmového ducha, což je příjemný začátek této kouzelné cesty. Touto poetickou frází bych dnešní shrnutí ukončila, zítra nás čeká spousta práce a energie přijde vhod každému z nás.

Dobrou noc.

Zapsala J.G.