Horácký folklorní soubor Pramínek Jihlava

Panenská Rozsíčka se probouzí do krásného slunečného rána za libozvučného zpěvu ptáčků. Děti skáčou ze svých postýlek a paland pravou nohou a těší se na pracovní den před volnem víc než na prázdniny.

Tak takové dny bychom si tu přáli mít každý den. Bohužel takhle dnešní ráno ani zdaleka nevypadalo. Mráčky opět od brzkého rána plakaly, bylo zataženo a zpěv ptáků přehlušoval zvuk bagrů a silničních fréz linoucích se ze vsi, kde pilní pracovníci opravovali silnici. Řeknu Vám, vstávání bylo náročné, ale jedinou výhodu bychom snad i našli. Jelikož jsme nechtěli promoknout do morku kostí při rozcvičce, stačil nám na probuzení krátký běh v deštíku. Pak jsme zalezli ke stolům se snídaní a uvítali čaj z várnice, který nás ohřál na těle a zpívání písniček, které nás zase zahřáli na duši.

Dopolední zaměstnání probíhala podle plánu, z oken a ze stanu se linuly hlasy zpívající písničky, počítání rytmů a žvatlání našich nejmenších účastníků. Musíme vychválit dámy z kuchyně, jelikož se opět vyznamenaly a na oběd nám naservírovaly výbornou česnečku a holandský řízek s bramborem, na který se stály fronty na přidání. Po obědě nás čekalo učení nové písničky. Táborníci si donesly svoje notýsky se zapsaným textem, muzika přinesla nástroje a stojany s notami a mohli jsme jít na věc. Písní dne byla

Stojí borověnka borová

ve starodávném rytmu. Za muziku musíme zmínit, že jsme z této úpravy velice nadšeni a možná ji budete mít možnost slyšet i na vystoupení 11.8. v Kulturním domě Panenské Rozsíčky.

Polední klid jsme se opět využili k vytváření výrobků, které budou sloužit k užitku nebo k potěšení. Na nácvikách šlapalo vše, jak má, proto není potřeba jim věnovat samostatný odstavec. Ve zkratce probíhají nějak takto: Nástup na nácviky – ujasnění kde se bude jaký tanec zkoušet a poté třičtvrtě hodina zkoušení. Tento postup se opakuje dvakrát. Poté svačina, třetí zaměstnání a večeře. Podle jídelníčku jsme očekávali špagety s kečupem a sýrem, přišla ale příjemná změna! Na zahradě se zapálil oheň a z kuchyně se začaly nosit mísy se špekáčky a s chlebem. Překvapilo nás také, jak některé děti fungují úsporně a jablíčka, které zbyly ze svačiny si na ohni opekly také, aby nepřišly nazmar. Řeknu Vám, pošmákli jsme si náramně.

„A co hra?“ Jistě se ptáte.