Horácký folklorní soubor Pramínek Jihlava

Po dni odpočinku jsme byli vzbuzeni do dalšího pracovního dne.

Když stisknete „Ctrl + H“ vyjede Vám historie vašeho prohlížeče. Toho teď využijte a připomeňte si, jak vypadá naše standardní ráno. Teď už se budeme věnovat jen zajímavějším věcem, než jsou nástupy a jídla dne.

S nelibostí jsme všichni (vyjímaje dětí) zjistili, že nám už od rána stoupají teploty. S tím se každoročně počítá, ale člověk není vždy připraven na vše. Kdybychom byli bývali nejeli na tábor, tak bychom se byli potloukali doma a určitě bychom byli bývali zavítali do nějakého bazénu. Ale my jeli a měli to štěstí, že tu bazén je. První dny nebyl až tak využívaný, ale teď už nebyla jiná šance. Instruktoři museli ustoupit a povolit častější návštěvy vody (tak se stalo, že mé pracovní družstvo, bylo v bazéně ve všech třech zaměstnáních). Ustoupili možná i proto, že sami ochlazení potřebovali.

Leč jsou někteří vedoucí workoholici (díky jim za to), byl nařízen i jeden povinný odpočinek (Michaela Franková šla ulehnout ke svému plyšovému autíčku. Opravdu, byl jsem ji kontrolovat.). Ale i některým tanečníkům bylo doporučeno, aby zůstali v posteli.

Teď vás poprosím, abyste se podívali na konec druhého odstavce. Pravda, sliboval jsem, že nebudete mít přehled o tom, co máme na talířích (možná mě mělo napadnout dřív, že vás to nezajímá, protože jsem asi nikdy neviděl vaše články o „Chlebu s margarínem“), ale musím svůj slib porušit (to nedělám až tak často) a zapsat sem, že byly Bavorské vdolečky a byly moc dobré (možná za to kuchařkám odpustím tunu toho všeho „másla“, co máme ke každé snídani a svačině).

Bohové (možná, že ti z naší hry) nás vyslyšeli a dopřáli nám ochlazení v podobě malého deštíku. Proto jsme měli dobré klima na další část táborovky.

Ta spočívala v tom, že jsme už teda konečně dorazili do těch našich domovů, ale roztahovační sousedé nám zabrali naše území a my se prostoduše rozhodli, že je vyženeme. A když už jsme Řekové, tak k tomu musíme vyžít (už zase) lodě. Tato aktivita už je taky jedna z těch, co k tomuto táboru neodmyslitelně patří. Celý tým nasedne na trubku, jeden hází koule a další je sbírá. Cíl je vybít všechny ostatní. Bohužel ještě nemůžu prozradit, kdo vyhrál, to nám (snad) prozradí další den.

—

Poslední co bych chtěl říct je to, že se tu i s tou vší pilnou prací máme moc dobře. Vedoucí jsou uvědomělí a ví, co sneseme, tudíž se nebojte, že nás odepíší.

—

Postřeh od vedoucí Michaely Frankové (té, co ta dnešní vedra skoro nezvládla):

Všechno zvládáme také díky tomu, že starší děti pomáhají mladším a to především s česáním, koupáním a dalšími pravidelnými úkony. Ulehčují práci instruktorům a ti díky tomu mohou v klidu připravovat další program a fungovat (např. dojít si třeba během dne na WC :-D).

Autor: Vojtěch Šoula (ve spolupráci s Michaelou Frankovou a Jolanou Dubovou)