Horácký folklorní soubor Pramínek Jihlava

V pátek 20.dubna ráno se muzika Pramínku ve složení Terka, Matěj, Pavlína, Julie, Jolie a se mnou, Matějem II., jakožto náhradou za odpadlé členy, sešla u Matěje, aby podnikli cestu do Neckarzimmern, kde se měl uskutečnit tradiční Německo – Jihlavský sraz. Náš Volkswagen Transporter z Auto Vysočina byl k prasknutí narvaný nejen hudebními nástroji a mohlo se vyrazit.

Cesta probíhala hladce a utekla příjemně rychle, bez větších zastávek, či stání v kolonách. Do Neckarzimmern jsme dorazili okolo páté hodiny odpolední a čekalo nás neuvěřitelně milé přijetí. Samozřejmě, že tu byl i Harry a vyměnili si s Matějem jejich, již tradiční, pivní dary. Je neuvěřitelné, jak milí lidé dokážou být, dokonce i po takovém zacházení, kterého se jim nebo jejich předkům zde dostalo. Ubytovali jsme se a po všemi očekávané večeři následovalo familiární posezení a spontánní hraní. Hráli jsme všichni. Česky, německy, lidově, punkově, jak kdo chtěl. A samozřejmě i námi přivezené pivo bylo a jak všem chutnalo!

Sobotní ráno již jelo podle přesného programu. Po snídani se vyčlenily tři nástrojové skupiny – dechové (tuba, klarinety, fagot), drnkací (kytary, stolní cimbály, citery) a smyčcové (skřipácké nástroje, housle, violy, basa). Následovaly dělené zkoušky, vždy hodinka hraní a pak nějaka ta pauza na nabrání síly, ale nikdo nic nepřeháněl a zkoušky probíhaly v pohodové atmosféře, chyby se příliš neřešily, hlavně abychom si to užili. Hráli jsme z hudebních sešitů, které byly plné tradičních německých melodií z Jihlavska, bylo příjemné slyšet i dobře známé melodie.

Po výborném obědě následovala chvilka volna, kterou celá naše skupina využila k návštěvě blízkého hradu Hornberg, kde jsme si dali výborné ledové kafe a kochali se výhledem na řeku Neckar. Po odpoledním odpočinku následovaly další intenzivní dělené zkoušky, a konečně po večeři jsme se všichni sešli v horní zkušebně a hráli jsme. Každý zahrál něco a některé skladby jsme hráli i společně. Bylo úžasné to spojení těchto tří těles. Poté jsme se všichni přesunuli k pípě a tam pokračovali méně formálně až do pozdních nočních hodin.

Ačkoliv jsme v neděli museli vyklidit naše pokoje hned po snídani, přeložili jsme zavazadla ke vchodu a šli si ještě zahrát. Každý si mohl vybrat tu jeho oblíbenou. Pak následoval už pouze oběd a srdceryvné loučení, pár rychlých fotek a vydali jsme se domů.

Zapsal: Matěj Čermák

Cestu Muziky do Neckarzimmern podpořilo Statutární Město Jihlava. Děkujeme