Horácký folklorní soubor Pramínek Jihlava

Tak na TENTO festival se těšil snad úplně každý z nás! Konal se od 7. do 9. června 2013, a byla to pro nás premiéra pořadu „Příběh jedné lásky“, který budeme následně tancovat na 68. ročníku festivalu MFF Strážnice 2013.

Na vystoupení se předvedly 3 soubory, a to Mladina z Plzně společně s ČLS, Formani ze Slatiňan a my. Hudebně nás přitom doprovázely muziky Kvítku z Hradce Králové a naši muzikanti. Největší zásluhu na celém programu měl choreograf Tomáš Jehlička, který tancuje v souborech Mladina a ČLS.

Na festival jsme odjížděli velkým autobusem v pátek ve dvě hodiny. Já si cestu tentokrát moc užívala, protože jsem se nemusela starat o kufry. Michal jel do Pardubic na dopoledne pracovně, tak vzal kroje s sebou. Cestou jsme se ještě stavovali v Přibyslavi, abychom naložili další členy z řad Součkových.

Po příjezdu do Pardubic jsme měli docela shon. Večer nás čekaly dvě vystoupení, proto jsme si dali kufry do šatny – tělocvičny ve škole – a čekali na instrukce. Po informaci, že první vystoupení je až ve 20:30, jsme se rozhodli, že se půjdeme podívat, jak to na náměstí a našem budoucím jevišti vůbec vypadá. Náměstí bylo hezké, veliké, ale hlavně přelidněné! Byla tam hlava na hlavě, na což nejsme z Jihlavy zatím moc zvyklí.

Přišla hodina H a my se museli jít připravit a převléknout. Vystoupení na hlavním podiu Pernštýnského náměstí začínalo v 19:30 a my přišli na řadu o hodinu později. Předvedli jsme tam Mateníky, Pomlázku, Oklepáky, Břitvu a Nezbednou holku. Následoval druhý vstup na Pódiu u Spolkového domu, které nás čekalo přesně ve 22:00. Tam jsme předvedli Tkalce, Mlynáře, Ševce a Rybáře.

Po vystoupení jsme se převlékli v nedaleké škole a vyrazili jsme i s kroji k autobusu. Rychle jsme naházeli kufry dovnitř a přejeli do Hradce Králové, kde na nás čekalo ubytování na internátě. Bydleli jsme po třech, já s Michalem a tetou Lenkou.

Sobota ráno byla hodně divoká. Vstali jsme a snídaně nás už čekala přímo v budově. Po snídani jsme sbalili taneční úbory a vyrazili do Klicperova divadla, kde probíhala secvičná zkouška. Vše probíhalo bez větších problémů. Na závěr dopoledne jsme se museli naučit všichni dohromady závěr celého vystoupení. Začínalo svatbou a my dělali svatebčany v kostele. Potom se rozjíždělo hady do řad po souborech, a ten pramínkovský jsem zaváděla já. Všechno jsme se naučili, a tak nás čekal oběd.

V 16:30 začal v Klicperově divadle program. My tam vystoupili postupně s Břitvou, Beranovským valčíkem, Nezbednou holkou, Ševci a tušemi. V průběhu jsme se s Lenkou, Sarou, Míšou M. a Míšou F. dívaly na pásmo s názvem Robota. Celé vystoupení se nám moc povedlo a připadali jsme si moc důležití, když jsme vystupovali po boku Mladiny.

Když jsme měli všechno za sebou, sbalili jsme kroje a dali je do autobusu. Ostatní odjeli na Šrámkův statek do Piletic, kde se konala akce s názvem „Přijďte pobejt aneb smyslů plný večer“. My s Michalem jsme zůstali v Hradci, protože na vystoupení byla moje teta, a tak jsme šli na návštěvu k nim domů. Dostali jsme večeři a po cestě na ubytovnu nám strejda udělal historickou noční prohlídku Hradcem. Po našem příchodu na intru nikdo nebyl, ale po pěti minutách už bylo živo, protože i ostatní se vrátili.
V neděli nás čekalo ještě poslední vystoupení. Program byl na nádvoří zámku v Pardubicích. Dopoledne jsme měli zase projížděčku, tentokrát sami. Následoval oběd, na který jsme šli do centra města. Odpoledne jsme se převlékli do krojů, nejdříve do pracovních. Odvystupovali jsme Mlynáře, Tkalce, Ševce a Rybáře. Elenka tančila Mlynáře a trochu se zapomněla, tak jsem na ní musela mrknout, aby nastoupila na Tkalce. Ve druhém vstupu nás čekaly tuše, naštěstí jsme měli dost času na převlečení. Po vystoupení jsme si vyfotili pár společných fotek v pajerských krojích. Taky jsme se fotili s pávy, které tam měli. Dokonce i dva albíny. Když jsme se dofotili, převlékli jsme se a vyrazili domů.

Byl to dlouhý víkend, ale příjemně strávený a myslím, že jsme získali opět nové přátele ze souborů z Mladiny a Formanů.

Michaela Vodová