V rámci vystoupení Pramínkoviny, pořádaného k příležitosti oslavy 85. narozenin Míly Brtníka nejstaršího jsme nacvičili 3 pohádky inspirované pohádkami Antonína Ondříčka. Den před hlavním vystoupením, 22. 3. 2013, jsme tyto pohádky hráli také pro školy a to hned třikrát.
První pohádka s názvem O studánkách vypráví o ovčákovi, který dostal nelehký úkol, a to spočítat všechny hvězdičky na obloze. Na scéně se tedy objevili ovečky, hvězdičky a dokonce i měsíc “baleťák”, který musel s pomocí hvězdiček zalátat oblohu. Kromě ovčáka Michala a měsíce Pavla všechny ostatní role obstaraly holky.
V pohádce Divoženky tanečnice se v úvodní scéně, vesnické tancovačce, objevili i všichni kluci, kromě mě. Já jsem v této pohádce hrál mlynáře, jehož dceru okouzlily divoženky. Ty ji po nepovedené tancovačce, kde s ní nikdo nechtěl tancovat, zlákaly k sobě a tancem jí ošálily tak, že nebýt babky kořenářky, už by se nikdy nevrátila domů. Krom tanečního nadání musely divoženky předvést i své hlasové schopnosti, zejména při závěrečném jazykolamu “Bedrníčku bedrnej, ty seš tuze peprnej”, který zněl jako kánon při jejich odchodu. To já jsem ve své roli mlynáře nemusel říct ani slovo, asi abych šetřil hlasivky na další pohádku.
Tou totiž byla pohádka Princeznička Svéhlavička, kde jsem se hlasově mohl naplno projevit v roli skály. Stejně jako při premiéře před dvěma lety měl dialog skály s říčkou u diváků úspěch, a posléze jsme se dozvěděli, že jej děti ve školách napodobovali ještě několik dní po vystoupení. Celá pohádka je o říčce Rokytce, která se vydá do světa a postupně sílí a poznává své sestřičky říčky. Rokytka má celkem 3 představitelky, které se postupně vystřídají (od nejmenší po největší), díky kostýmům a podobnosti Elenky, Sary a Marty si toho však někteří všimnou až při závěrečné děkovačce.
Po třetím vystoupení jsme mohli konečně vydechnout a začít sbírat síly na zítřejší velké vystoupení, kdy se k 3 pohádkám přidá ještě další část, složená z tradičních tanců a také hostů, kteří popřejí panu Brtníkovi.
Dominik Tilp
