Horácký folklorní soubor Pramínek Jihlava

Den začal stejně jako včera, tedy troubením budíčku. Dneska už to není takový šok, od včera si pomalu zvykáme. Následuje rozcvička. Největší skupina už pomalu začíná dělat Horácká kola, prostřední se seznamuje s některými kroky. Co dělají nejmenší, to vlastně nevíme, mají svůj program. Rozcvičkoví pískači se ráno dokonce nezapomněli napít, aby při pískání písniček na taneční rozcvičce neměli sucho v puse (dobrý úsudek vzniká na základě špatné zkušenosti).

U snídaně se učíme novou píseň dne, ta se jmenuje „Slíbil mi můj milý“ a je taková trochu rozpolcená, protože se v ní zpívá „já bych se vdávala, jenže nechci…“. No, měly to slečny v dávných dobách těžké. Po nástupu se už tradičně rozcházíme na zaměstnání, po kterých následují nácviky na vystoupení. Kluci se „válí“ ve stanu při klukovských hrách, špunti se učí trnky, holky pantoflíčky a tak dále. Kdo zrovna netancuje, dělá si svoje výrobky z ručních prací. K obědu je sekaná s bramborovou kaší, polévka je jako vždy výborná. V rámci ručních prací tu máme pro dnešek novinku: kluci si zkusí brousit skleničky. A aby měli na čem trénovat, Zbyšek jim upravuje normální lahve od moštu.

Pak už je zase druhé zaměstnání, svačina a třetí zaměstnání. Super, k večeři máme špagety! Po špagetách vyhlašujeme včerejší hru, tedy, které vlajky a pokřiky se nám líbily nejvíc. Vítězný tým si na herním plánu může zabrat 4 libovolná pole, druhý tým dvě a třetí jedno. Takže vítězný tým sice vzal čtyřem svým soupeřům každému jedno pole, ale nakonec jim z toho moc nezůstalo, protože další týmy v pořadí se jim pomstily podobným způsobem a vzaly si svá pole zpět.

A pak už následovala nová hra. Úkol byl jasný, zapamatovat si co nejvíc kódů k trezorům s penězi a tyto kódy říct svým zapisovatelům. Aby v tom byl nějaký háček, na cestě mezi lesem (kódy) a táborem (zapisovatelé) se pohybovali členové „technického týmu“, kteří strašně chtěli povídat, a když se někoho z hráčů dotkli, musel s nimi prohodit pár slov. Někteří se pak radši hned otáčeli a vraceli se do lesa znovu si přečíst kód.

Do večerky sice ještě zbýval nějaký čas, ale to už bylo pro tento den všechno, takže bylo pro všechny volno. Až na technický tým, který šel vyhodnocovat hru, a že jim to trvalo. No, bohužel, i když bylo mezi hrou a večerkou hodně času (asi dvě hodiny), stejně to někteří nestihli a po večerce padlo asi 20 černých bodů.

A proč vlastně nadpis koupeme se? Někteří se už opravdu koupali v bazénu. Ostatní tiše i nahlas záviděli, ale nemuseli by, kdyby se taky domluvili se svým vedoucím.