Horácký folklorní soubor Pramínek Jihlava

Naše cesta začala v pátek 26. dubna kolem deváté hodiny ranní u domečku. Domníváme se, že Matěj s Estherkou vše řádně snesli a naložili do auta. Anička s Olí dorazili pozdě a už jen daly svá zavazadla do kufru plného nástrojů a dalších důležitých věcí…. Matěj nás ujistil, že máme velkou zásobu toustů a mohli jsme vyrazit na naši dlouhou cestu.

Cesta utíkala vskutku rychle a zanedlouho jsme zastavili na hranicích na Rozvadově, kde jsme se posilnili kávou z KFC a mohli jsme dál pokračovat. Matěj nám řekl do čeho jsme se to upsaly, ale už nebylo cesty zpět. Po cestě jsme udělali ještě jednu zastávku v malebném městě Schwabach, kde jsme obdivovali krásy tohoto městečka a hledali polévku, ale k našemu údivu byly všechny restaurace zavřené. Tak jsme si k obědu místo polévky dali nejlepší tousty a naskočili jsme zpátky do auta a jeli dál. Oslavovali jsme německou dálnici, německé mosty, každou značku s kulturní památkou a města Ausfahrt.

Po osmihodinové cestě jsme dorazili na místo určené. Vyložili jsme kufr a předali dary. Dostalo se nám velmi vřelého uvítání a skvělé večeře. Chvíli jsme si odpočinuli a začal večerní program. Byla volná zábava, holky si zkusili podruhé v životě vzít skřipky, aby věděly, co je zítra čeká. Hrála se poznávačka filmových melodií, přestože nám to moc nešlo, velmi nás to bavilo. Co se tam dělo dál, ví už je Matěj, protože zbytek šel už spát.

Sobotní ráno začal každý trochu po svém. Matěj šel běhat, holky se vyspaly a šly na snídani. Poté jsme se rozdělili na dvě skupiny, smyčcové a drnkací. Zkoušky probíhaly velmi příjemně a s velmi milou atmosférou. Původně jsme si mysleli, že hrát tři hodiny na skřipky nebude snad ani možné, ale díky (snad) Harrymu, pauzičkám a našemu nadšení to utíkalo velmi rychle. Holky se aklimatizovaly, smířily se se skřipkami a němčinou a šli jsme na oběd. Po obědě jsme si odpočinuli a vyrazili na výlet do města Backnang, kde jsme se opět procházeli a byli ohromeni vizuálem města. Cestou zpět jsme to vzali přes místní Lidl a nakoupili jsme zásobu preclíků, preclíkových housek a jiných oblíbených německých mňamin.

Dorazili jsme na ubytování, snědli jsme skvělé dortíky začali jsme znovu hrát. Odpolední hraní uteklo velmi rychle a už byla večeře. Večer bylo společné hraní. Obě skupiny předvedly to, co si připravily, a nakonec jsme si spolu i zahráli. Poté už jen byla volná zábava, zpívalo se, povídalo se a my hráli dobble.

Nedělní ráno Matěj opět započal během a holky si přispaly. Poté jsme se vyfotili, zase si na chvilku zahráli, vše jsme sbalili a šli na oběd. Se všemi jsme se rozloučili a vyrazili jsme zpět k domovu. Matěj nám na cestu zaopatřil skvělý program, poslouchali jsme staré nahrávky Pramínku a Vysočanu. Cesta opět velmi rychle utekla, Anička s Estherkou jí skoro celou prospali. Pak už jen chybělo se zastavit na Benzině pro párek v rohlíku. A už jsme byli v Jihlavě.

Chtěli bychom velmi poděkovat Matějovi, za to, že nám umožnil toto zažít.

Zapsaly Anička a Olí

Tento výjezd podpořilo svým darem Statutární město Jihlava. Děkujeme za podporu