Horácký folklorní soubor Pramínek Jihlava

Dnes ráno nás nebudil zvuk trubky, ale vstávali jsme až na osmou a rovnou jsme šli na snídani (chleba s máslem a čaj), protože dnes nás čekal volný den. Po snídani jsme si s Lukou eS zopakovali dvě chorvatské písničky „Grad se beli“ a „Diridika“, texty jsme sice napsané neměli, ale většina z nás si vzpomněla hned. Dnes nás nečekalo žádné zaměstnání, tak jsme nevěděli, co budeme dělat. Zbýša Vé nám řekl, že se za 20 minut, až si poklidíme pokoje, sejdeme na nástupu. Asi v 9h jsme se seřadili do družstev a čekali jsme, co se bude dít. Dostali jsme instrukci, že s Lenčou Bé půjde první až pátá skupinka, obejde celý tábor a poklidí případný nepořádek. Kluci z šesté až desáté skupiny šli obejít a poupravit okolí stanů, kam se na zaměstnáních schováváme před sluníčkem a holky si vzaly košťata a šly zamést hlavní chodby na všech třech budovách. Společnými silami jsme vše zvládli.

Uklízecí četa

Abychom se trochu občerstvili, tak jsme dostali kousek melounu a čekalo nás překvapení. V jídelně byl připravený projektor, plátno a židle jako v kině. Dozvěděli jsme se, že z Jihlavy za námi přijeli policisté a mají pro nás připravený program. Protože v tuto chvíli nebylo v jídelně tolik místa, tak jsme se rozdělili na 2 skupiny – jedna skupina zůstala v jídelně s jedním policistou na přednášku a druhá skupina šla ven před hlavní budovu, kde bylo zaparkované policejní auto, motorka a hlídali je 3 policisté.

Návštěva od policie

Na přednášce jsme poslouchali, jak se zachovat v různých situacích, zopakovali jsme si tísňová čísla atd. Venku jsme měli možnost se posadit do policejního auta, na motorku, obléct si neprůstřelnou vestu. Nevyřádili se jenom děti, ale i instruktoři.

Policejní vůz pro skrytý dohled

Policejní motorka

Když se obě skupiny vystřídaly a policisté za zvuku houkaček zmizeli v dáli, tak jsme se vydali na hřiště v areálu tábora. Šli jsme pokračovat v celotáborovce.

Přednáška od policie

Policejní přednáška

Přednáška od pana policisty pro nejmenší

Abychom se ještě vrátili k včerejšímu nočnímu úkolu. Noční mise byla úspěšná a podařilo se nám Monu Lisu vypátrat – abychom měli dobré jištění, tak vyrazila vždy celá barevná družina. Červená blikající světýlka nám ukazovala cestu a zavedla nás přes les, až k místu, kde pachatel odcizený obraz ukryl. Obraz jsme z úkrytu vzali a přenesli do tábora.

No a dnes? Dnes nás čekal výcvik. První část našeho výcviku byla zkouška vytrvalosti. Naším úkolem bylo předpažit ruce před sebe, držet v pravém úhlu a nepovolit. Hrálo se na poslední tři vytrvalce. Sami si zkuste, jak obtížný úkol to je. Snažili se opravdu všichni. Když uběhlo prvních 5 minut a moc lidí neubývalo, tak všichni instruktoři valili oči (jejich tajný odhad byl právě 5 minut a konec hry). 7 minut, 10 minut, 13 minut.. Několik lidí dost odpadlo, ale ještě stále běžely stopky. Když na stopkách bylo 25 minut a zbývalo asi posledních 10 lidí, všichni jsme čekali, že už brzy bude hra u konce. Největší překvapení bylo, že mezi partou, která ještě stále držela ruce, byla i malá Barunka Ká z druhého družstva. Všichni jí moc fandili (ale i ostatním). Nyní patřil veliký potlesk už všem, kteří soutěž opustili.

Hra na výdrž

Kvůli slunci jsme se museli přesunout i do stanu. To už před celým táborem stáli čtyři vytrvalci. Antonio Vé, Miška Vé, Anežka Pé a stále malá Barunka Ká. 32 minut za námi, hru opustil Antonio Vé. Poslední tři! Půl hodiny a sedm minut ze hry vypadává Anežka Pé a následně hned Miška Vé a vytrvalostní vítězkou se stává malá Anežka Pé s černým rozlišovákem. Nikdo jsme nemohli uvěřit, že to vydrželi tak dlouho – neuvěřitelné a veliký obdiv ode všech!

Finále soutěže na výdrž

Protože nám odpoledne hezky svítilo sluníčko, tak jsme si šli obléknout plavky a hurá do bazénu. Na hladině nám od druhého dne plave veliký růžový plameňák, kterého jsme pojmenovali „Kachna“ a na loňském táboře v Chorvatsku jsme ho dostali jako dárek. Všichni jsme se v bazénu vystřídali a vyblbli.

Po bazénu

Po osvěžující koupačce jsme se šli převléct a v jídelně už na nás čekala paní z BESIPu a měla pro nás v jídelně připravený program. Zase jsme se rozdělili na dvě skupinky, jedna byla na přednášce a druhá skupina byla s Míšou eM a Zbýšou Vé a před budovou stříleli velikým prakem cíl.

Střelba z praku

Střelba z praku

Posilnění rohlíkem se slaným máslem a nakrájenou paprikou jsme měli nástup na nácviky. Dnes se sice zkoušelo jen Vítání jara, ale na nástupu jsme se sešli všichni, abychom si ujistili, kdo co tancuje. Holky, které dnes zkoušely, odešly s panem Mílou Bé, Martičkou Vé a Dančou Bé na hřiště tančit a všichni ostatní šli do jídelny pokračovat v ručních pracích. 

K večeři bylo rizoto.

Asi v 19h nastal veliký chaos spojený s nadšením, protože byl konečně otevřený bufet! Sláááávááá! Celé předsálí bylo zaplněné dlouhou frontou.

Otevřeli bufet

Venku nám pršelo, a proto bylo jasné, že na večerní hru už ven nepůjdeme. Takže po „vykoupení“ bufetu si někteří šli odpočinout na pokoj a malé děti se koukali v jídelně na pohádku. Vyhrál to „Pat a Mat“. 

Pat a Mat

No a teď? Teď už jdeme spát, jsme utahaní jako koťata. Dobrou noc!